Duše - co to je podle Bible?

1. Mojžíšova (Genesis)
I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou.

Myslím si, že pochopení pojmu "duše" nám může v mnohém napovědět a možná že právě tam, kde to potřebujeme.
Já osobně si myslím, že "duše" jsme my sami, ovšem ne ve smyslu tělesném, ale jako osobnost. Tedy to něco, co určuje naši indentitu, čím jsme výjimeční, protože každý má svou vlastní, úplně jinou osobnost. Protože to není nic, co bychom mohli uchopit ve hmotném smyslu, nemůžeme s tím jako lidé manipulovat na rozdíl od Boha.
Jak to vidíte vy?

quaero, se ptá na "duši" jak jí chápe bible..?Myslím ,že nám může pomoci úvaha o JK v období před jeho vzkříšením.. Kde byl Ježíš ty tři dny mezi Jeho smrtí a vzkříšením :?SJ tvrdí ,že nijak ne-existoval.Je to pravda?
1Petra 3:18-19 říká:” Vždyť i Kristus dal svůj život jednou provždy za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu. Byl usmrcen v těle, ale obživen Duchem. Tedhy také přišel vyhlásit zvěst duchům ve vězení.”

Slovo “Duchem” ve verši 18 je přesně v té gramatické konstrukci, jako “tělesně”. Zdá se, že nejvhodnější je zařadit slovo “duch” na jednu rovinu se slovem “tělo”. Tělo a duch jsou Kristovým tělem a duchem. Slova “obživen Duchem”, ukazují na skutečnost, že když Kristus vzal na sebe náš hřích a smrt, oddělilo to Jeho lidského ducha od Jeho Otce (Matouš 27:46). Je to kontrast mezi tělem duchem jako v Matouši 27:41 a Římanům 1:3-4, a ne mezi Kristovým tělem a Svatým Duchem. Když byla Kristova zástupní oběť za hřích dokonaná, Jeho duch se znova navrátil do společenství, které bylo porušeno.

První list Petrův 3:18-22 popisuje nutné spojení mezi Kristovým utrpením (verš18) a Jeho oslávením (verš 22). Jenom Petr udává konkrétní informace o tom, co se dálo mezi těmato dvěma body. Slovo “kázal” ve verši 19 není standardním Novozákonním výrazem pro kázání evangelia. Doslovně znamená být poslem zvěsti. Ježíš trpěl a zemřel na kříži, Jeho tělo bylo usmrceno a Jeho duch zahynul, když měl na sobě břímě našich hříchů. Jeho duch byl ale obživen, a On jej vydal svému Otci. Podle Petra, někdy mezi smrtí a vzkříšením Ježíš vydal zvlášní vyhlášení ”vězněným duchem”.

Petr označuje tyto lidi jako “duše” nikoli ”duchy” (3:20). V Novém zákoně slovo “duchové” označuje anděly anebo démony, ne lidské bytosti a verš 22 zřejmě odráží tento význam. Rovněž nikde v Bibli se nemluví, že Ježíš navštívil peklo. Skutky 2:31 říkají, že odešel do “Hádu”, ale “Hádes” není peklo. Slovo “Hádes” se vztahuje na říši mrtvých, dočasné místo odpočinku, kde čekají na vzkříšení. Zjevení 20:11-15 jasně rozlišuje mezi těmato dvěma. Peklo je věčným a konečným místem soudu všech ztracených. Hádes je dočasné místo.

Náš Pán vydal svého ducha Otci, zemřel a někdy mezi smrtí a vzkříšením navštívil říši mrtvých, kde odevzdal poselství duchům (pravděpodobně padlým andělům; viz také Soudců 6), kteří byli nějak spojeni s obdobím před potopou a časy Noe. Verš 20 to říká jasně. Petr nám neříká, co zvěstoval těmto uvězněným duchům, ale nemohlo to být zvěst vykoupení, jelikož andělé nemůžou být spaseni (Židům 2:16). Pravděpodobně to bylo vyhlášení vítězství nad satanem a jeho mocí (1Petra 3:22; Kolosenským 2:15) Efezským 4:8-10 taky naznačuje, že Kristus navštívil “ráj” (Lukáš 16:20; 23:43) a vzal do nebe všechny, kteří uvěřili v Něj před Jeho smrtí. V této pasáži není mnoho detailů o tom, co se dálo, ale většina učenců se shoduje na této interpretaci.

Bible nikde neudává jednoznačně co Kristus dělal během tří dnů od své smrti po vzkříšení. Zdá se však, že hlásal vítězství nad padlými anděly nebo nevěřícími. V čem si můžeme být jisti je to , že Ježíš nedával lidem druhou šanci ke spasení. Bible nám říká, že po smrti čeká soud (Židům 9:27), ne druhá šance. Není ve skutečnosti žádná definitivní odpověď na otázku, co Ježíš dělal mezi svou smrtí a vzkříšením. Snad nám toto tajemství bude zjeveno, když dosáheme slávu.

Já bych chápal výraz "duše" jako celek. To znamená, tělo + duch= duše.
Například je psáno "duše, která zhřeší, zemře" Nebo jinde jsou slovem "duše" označovaná i (živá) zvířata.
Nezemře osobnost, ale člověk. Je tam ale výjimka. Duch, odchází k Bohu, který jej dal. A tento lidský "duch" bych možná, jako osobnost chápal.
Protože při vzkříšení každý dostane nové tělo. Tělesné, nebo duchovní (podle povolání) Ale kdyby nedostal nic z původního života, nejednalo by se o vzkříšení, ale o vytvoření jakési kopie, Proto dostane toto nové tělo svého původního ducha a (na zemi se stane opět živou duší) V nebi bude pochopitelně jeho duchovní tělo, duchem, ale s jeho původní lidskou osobností, nebo-li duchem, který měl, tady na zemi...

Tak nějak to chápu.

Z Písma vyplývá, že učení o "nesmrtelné duši" je pouze omyl..

Taky jsem přemýšlela o tom výroku u Ezechiele: Hle, mně patří všechny duše; jak duše otcova, tak duše synova jsou mé. Zemře ta duše, která hřeší.
V souvislosti s ním nauka o nesmrtelností duše pak vypadá jako nesmysl. Otázka je, jestli to není ve špatném pochopení jednotlivých pojmů.
Kdyby to byla opravdu osobnost člověka, pak by mohla být nesmrtelná třeba v myslích, paměti ostatních, zemřít by mohla za předpokladu, že se zkazí natolik, že není už žádoucí si ji pamatovat.

Jinak mě trochu zaráží, to množství výrazů, kterými se to slovo "duše" občas překládá, tak trochu, co se tam hodí. Jestli to není přecejen něco zcela specifického...

V jednom máš Quaero pravdu, ano náš Stvořitel si pamatuje všechny co zemřeli, možná tomu chce někdo říkat, že je to určitý druh nesmrtelnosti, ale v kontextu toho, že i Kristus získal nesmrtelnost, chceš říci, že je mrtvý a něco, o čem tady polemizuješ je nesmrtelné? Duše když zemře, tak nemiluje, nemůže nenávidět, nemůže škodit a ani pomáhat, protože neexistuje. Jen ten kdo si pamatuje všechno, si pamatuje a to je zárukou, že i když vzkříšený nebude mít své půvosní tělo, ale ta památka, která bude vrácena vzkříšenému, pomuže rozpoznat duši, která žila.

Pavle Q,
to pochopitelně neříkám. Myslela jsem na to slovo "zemřít" a "nesmrtelná" spíš v přeneseném slova smyslu.

Ok.

Proč asi měl Štěpán před svou smrtí starost o SVÉHO ducha?? Z jeho slov vyplývá, že smrtí duch nezaniká. Může jej zničit jen Bůh, který jej dal ("nebojte se těch, kdo zabíjí tělo, ale toho....)

Skutky apoštolů 7:59 Když Štěpána kamenovali, on se modlil: "Pane Ježíši, přijmi mého ducha!"

Podobně uvažoval před smrtí i Ježíš

Lukáš 23:46 A Ježíš zvolal mocným hlasem: "Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha." Po těch slovech skonal..

CO JE DUCH,DUŠE,TĚLO....?JAK TYTO POJMY CHÁPALI A CHÁPOU ŽIDÉ?DOŠLO K POSUNU VÝZNAMU V CHÁPÁNÍ TĚCHTO POJMŮ V RANĚ KŘESŤANSKÝCH DOBÁCH..? PŘESNÁ ODPOVĚĎ NA TYTO OTÁZKY JE ODPOVĚDÍ I NA JINÉ OTÁZKY..CO NÁSLEDUJÍ..

S tím se dá "datle" souhlasit. Jen si najdi odpověď v Písmu a ne na internetu.

Názor toho, kdo uctívá trojici, bude jiný, názor zastánce nesmrtelnosti duše, také jiný, kdo duši a ducha slučuje v jedno, také jiný atd.

Pokud kterýkoliv z těchto článků dá na internet zkušený a zručný kazatel, napíše jej líbivou formou, potom bude kde kdo "nadšením hýkat" a uvěří mu.
Slova Písma jsou pro něj příliš jednoduchá a prostá.

Je přece psáno, že "lidé si budou vyhledávat kazatele, podle svých uší" (nebo, aby to lahodilo jejich představě)...

Pavel Q:

Jen ten kdo si pamatuje všechno, si pamatuje a to je zárukou, že i když vzkříšený nebude mít své půvosní tělo, ale ta památka, která bude vrácena vzkříšenému, pomuže rozpoznat duši, která žila.

Uf, silná káva. Takže nie len, že Ježiš nebol vzkriesený, ani my nebudeme vzkriesení? Kde toto učenie beriete? Pamiatka pomôže rozpoznať dušu? Teda. A keď ju rozpozná, tak čo sa stane? Boh nám dá iné telo, nedajbože aby nám dal naše, však, veď predsa vzkriesenie je len ilúzia ako hovorí pán Hviezdlický - videnie. Nuž tak si majte svoje ilúzie, ja dúfam v reálny život večný vo svojom tele, ktoré bude na spôsob tela Kristovho oslávené a premenené do duchovnej podoby...

Tak to máš uvést hned, že se těšíš... no jo já zapomněl, dogmata. Existuje jen nebeský život, tedy ten skutečný. V tom případě je pochopitelné, že ti to nic neříká. Ale to je férové, ne? Tak promiň, už ti toto dogma brát nebudu. Protože já jsem vůbec nediskutoval o vzkříšení do nebe, ale vzkříšení k životu na zemi. To všechno vysvětluje.

Možná, že by bylo fajn vrátit se k tématu, abychom se něco dozvěděli. Nepřijde mi, že by duše byla živý tvor, ale ani nejsem stoprocentně přesvědčená o domněnce, kterou jsem na začátku napsala, tak by bylo hezké, kdybyste psali trochu k věci. To, že se škorpíme jestli dogma nebo ne, to je fuk, ale hlavně aby z toho něco rozumného vylezlo.
Zeptám se znovu: jak myslíte, že je to s duší? Tak jak učí SJ?
Nebo je nesmrtelná? A jestli je, tak jak to že může umřít?

Quaero,

to již tady bylo řečeno. Kdyby byla duše nemrtelná, potom zahoďme Bibli, protože píše "duše která zhřešila, ta zemře"


Římanům 5:12 Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili.

SJ učí kousek podle Písma, ale část o "duchu" vysvětlují jen jako "záznam v paměti stvořitele"
V tom případě by Ježíš i Štěpan nevolali "přijmi mého ducha" ale "vzpoměň si, nebo, nezapomeň na mne".


Duch byl do člověka "vdechnut" již v době Adama a ten se tím pádem stal "živou duší" živým tvorem..

Je zajímavé, že se většina bojí nauk SJ, ale s radostí souhlasí s kdejakým nebiblickým blábolem KC či odjinud...

Nerozumím tomu, že stále někteří trpí paranoiou vždy když někdo něco obhajuje Písmem a shodou okolností to učí i SJ, že ve skutečnosti neobhajuje poselství Písma, ale nějaké učení SJ? Proč se necháváme zatahovat do diskuzí o tématech, které jsou základem poselství a pravdy z Písma? Co tím sledují tí, kteří filozofují nebo začnou pomalu i filozofovat jestli vůbec existujeme???

Je mi smutno... z lidí, ale Bohu dík, že i já mohu někoho iritovat, takový je život. Je jasné, že i někdy tzv. "hlouposti" mohou přivést i k dobrým závěrům. Jenže nejsem si jistý jestli to platí vždy, jestli si náhodou někdo nehraje a nesleduje, jak se ti ubozí jehovisti a exjehovisti trápí a hašteří, tak z toho mám obavu a z toho je mi smutno.

Nerozumím tomu, že stále někteří trpí paranoiou vždy když někdo něco obhajuje Písmem a shodou okolností to učí i SJ, že ve skutečnosti neobhajuje poselství Písma, ale nějaké učení SJ?

Jistě víš co to byl "Pavlovův podmíněný reflex"

Je to reflex, který způsobí, že pes, když uvidí a nebo ucítí stravu, začne slintat. Prostě slintá i když nemá hlad a jídlo nechce.

Jiný reflex se dá vyvolat, když pohladíš psa, čeká od tebe vždy pohlazení a jak tě uvidí, vrtí ocacem.

Opak je, když ho nakopneš. Příště, i když mu neseš kus salámu, naježí chlupy a bude vrčet. Čeká kopanec.

Mezi lidmi se dá tento reflex vyvolat různě. Kopanec v podobě "urážky jeho ješitnosti" nebo jiný.
Nebo pohlazení v podobě pochvaly a tak.

U pyšných lidí, kteří o sobě tvrdí že jsou křestané (co zapomínají, že na místě pomluv, nenávisti, zášti, odporu atd, by z nich měla vyzařovat láska i vůči vyloženému nepříteli) tak u těchto lidí to slintání jen těžko přestane.

Kdo se cítí, ten se vtípí, se říká..

Jasně, já se omlouvám, že se ptám na téma, které je vám jasné. Budu to muset dohnat, mně to tak úplně jasné ještě není, ale už na tom pracuju. Musím si informace hledat jinde než na tomhle fóru, protože ať se kouknu kam se kouknu, vypadá to tu dnes jako v Blesku. Přijde mi to, že na všech tématech se jen kritizují činy a nauky KC. Už jsem několikrát říkala, že jí nějak pořád nemůžu moc fandit, ale zdá se mi už docela trapné na každé nadhozené téma používat "vlky hltavé" a pedofily event. jiné její zrůdné členy. Mám dnes pocit, že tu nějak vymizela láska a tolerance a jen se kritizuje. A tak jsi tu dědo, napsal milou větu:

U pyšných lidí, kteří o sobě tvrdí že jsou křestané (co zapomínají, že na místě pomluv, nenávisti, zášti, odporu atd, by z nich měla vyzařovat láska i vůči vyloženému nepříteli)

Sice pointa té věty je zase v kritice lidí, kteří nemají rádi nauky SJ a tak se proti nim brání, i když to někdy vypadá, že ty nauky mají podporu v Písmu. No nic. Počkám až se tu zase povedou smysluplné duchovní debaty, které budou budovat a ne jenom bořit a až tu bude víc vyzařovat láska.

Milá quaero docela chápu co jsi napsala.....Počkám až se tu zase povedou smysluplné duchovní debaty, které budou budovat a ne jenom bořit a až tu bude víc vyzařovat láska......

Zkus si znovu přečíst myšlenky na http://www.straznavez.cz/Freedom_Czech/freedomKapitola01.htm

Možná to zapůsobí jako čistý osvěžující vánek.

Sice pointa té věty je zase v kritice lidí, kteří nemají rádi nauky SJ a tak se proti nim brání, i když to někdy vypadá, že ty nauky mají podporu v Písmu. No nic. Počkám až se tu zase povedou smysluplné duchovní debaty, které budou budovat a ne jenom bořit a až tu bude víc vyzařovat láska.

To je fajn představa.
I já bych takový stav uvítal. Znamenalo by to, mluvit shodně a jen se doplňovat. Nezavdat ani jednou myšlenkou druhému kolegovi, důvod pro nesouhlas.

Jinými slovy- souhlasit s každým směrem učení, s každým názorem,
každou naukou atd. Třeba i mlčením. (mlčení= souhlas= spoluvina)

V tom případě by musela snaha "líbit se Pánu", být nahražena snahou "líbit se lidem".

Chtěl se Ježíš tímto způsobem "líbit" a nebo pěkně "spéroval" farizee, ale i své učedníky, když "plácali nesmysly."??

Představ si, že sem někdo zavleče prvky budhizmu a bude je prosazovat. Některým se to bude líbit a budou fandit, druhým ne. A budou tedy mlčet?
Tak je to i s debatou o učení KC a nebo SJ.

Jen s tím rozdílem, že u SJ je sklon odsoudit vše, i myšlenku, která je plně v souladu s Písmem (nebo i něco takového ani za nic na světě nepřipustit), ale u KC souhlasit s kdejakým nebiblickým žvástem..

V podstatě, tady učení KC nemá co dělat. Na to jsou jiné stránky. Tam ať si jej propagují.
Protože se ale vehementně prosazuje, je o něm debata. Neprotestovali proti tomuto učení jen protestanté, ale někteří z nás i zde a teď..

Projev lásky je v tom, že se ovládáme a mluvíme slušně, neurážíme se navzájem. A ne v tom, že budeme s každým a se vším souhlasit..

No, i v tomto směru má každý právo na svůj názor a musí se smířit s tím, že někdo s tím vždy nebude souhlasit a bude mít názor jiný...I on to ale myslí dobře..

Dědo, píšeš

V podstatě, tady učení KC nemá co dělat. Na to jsou jiné stránky. Tam ať si jej propagují.

Tomu dost dobře nerozumím. Když sem nebudou psát různí jiní křesťané, moc nového se tady jako bývalí SJ nedozvíme. Číst si tady např. o duši to, co se už skoro třicet let učím a znám to nazpaměť, přece nemá cenu. K tomu, abychom získali trochu nadhled, plastičtější pohled nebo nevím jak to už napsat, potřebujeme názory z různých stran, ne?

No Quaero, v něčem máš pravdu a v něčem né. Je to složité a my si to kolikrát ještě sami komplikujeme. Přece nemohu začít o pravdě pochybovat jen proto, že ji už věřím třeba 30 let? V tom bych to neviděl. Jako jiný pohled, ano, ale nic víc. Jinak budu věřit v něco ne proto, že je to pravda, ale proto, že mě to před tím již přestalo byvit a nebo je to asi divné, že už tak dlouho, je nejvyšší čas to změnit. U některých oblastí snad, ale např. v případě duše si nemyslím, že je málo argumentů v Písmu pro to, co je duše, abych musel sahat k filozofickým úvahám, ale to je jen můj pohled.

Pavle Q, PÍŠEŠ:Přece nemohu začít o pravdě pochybovat jen proto, že ji už věřím třeba 30 let? To je přesně ono.Byla quaero a my ostatní vystaveni vždy pravdě v NSSJ?Tuto otázku si musí vyřešit každý sám.Na tradici pravdy v NSSJ bych raději nebyl tak upnutý..zdravím ...PS:pořádná diskuze a texty bez omáčky to může být cesta..

Pavle Q,
nemyslela jsem to tak, že jsem naukám SJ přestala věřit, protože je znám 30 let a už mě nebaví, to by mě teda ani nenapadlo. Mimoto nemám pocit, přesně jak píše Datel, že by to byla vždycky pravda.
Myslela jsem to tak, že nemám potřebu číst tady na fóru to, co čtu 30 let, protože to si myslím, že nemá pro nikoho tady cenu, když to přece všichni známe. Myslím, že je důležitý taký jiný pohled, jiný výklad, jiný názor, který nás může něčím obohatit, posunout dopředu nebo třeba jen překvapit, jak se to taky dá chápat. Jedině srovnáváním nových myšlenek přece na něco přijdeme a ne když budeme pořád přetřásat ty staré. A hlavně nás to taky naučí, že ostatní lidé mají taky právo na názor a my jim ho nebudeme jen trpět s ironií a pocitem, jak jsou hloupí a my děsně chytří, ale s pocitem toho, že to jsou myslící lidské bytosti, které Bůh taky miluje i když nám jejich názory nesedí. Je to asi pozůstatek toho strachu ze všeho nového a hlavně, že všechno musí být jenom podle Bible. Zdůrazňuju, že píšu "jenom" podle Bible, aby mě zas někdo nechytal za slovo. Myslím si, že to je ale opravdu mylné tvrzení, které máme pod kůží a působí to jako blok oproti všemu jinému a tak se nemůžeme někdy hnout z místa. Už to vidím, jak tu zase budu číst "nejít nad to co je psáno". Vždycky mám dojem, jakobychom tenhle text používali jako obranu proti tomu, co nechceme slyšet.
Myslím tím, neohraničit si poznání, pocity a vůbec všechno jen Biblí a dát místo Duchu.....a přidat trochu důvěry, že na druhé taky působí i když jim třeba sděluje, to co mně ne. Pak je na mně to vzít jako fakt a zkoumat. Ale ne hned zavrhnout.

Ale já jsem vůbec neměl namysli nějakou pravdu, kterou učí SJ, ale pravdu, která je zjevná z Písma. A k duchu svatému, ano máš pravdu, od prvního století n.l. když byl poslán pomocník prvním učedníkum Ježíše Krista, tak od té doby k věření a poznání pravdy, která osvobozuje máme přístup skrz Písmo a vedení duchem svatým, který není nikdy v rozporu s Božím slovem. Tak tuto pravdu jsem měl namysli, milá Quaero. Uvědomuju si, že za ta století je pravda pěkně zaneřáděná lidskýma naukama. A proti tomu je třeba se s Písmem a duchem svatým postavit.

Pavel Q",napsal:Ale já jsem vůbec neměl namysli nějakou pravdu, kterou učí SJ, ale pravdu, která je zjevná z Písma...To je přesně ono!!!Ta tvojé zjevná pravda je opravdu pravdou?Jak to lze doložit..a kde?Mimo učení SJ,adventistů a podobných denominací.Najdeš to někde dříve u Valdenských,Kvakerů nebo ještě a ještě dávněji v spisech křesťanů?To si nastuduj sám...a do té doby prosím o tom nepiš jako o zjevné pravdě.. :sunny:díky